Aktivně vs pasivně... vs sociální fobie

   Jsem mnohem inteligentnější než ten hlupák, mám vyšší vzdělání, přečetl(a) jsem více knih a přesto neumím mluvit tak dobře jako on. Čím to je?

Možná vás to překvapí, ale inteligence, vzdělání nebo počet přečtených knih mají velmi zanedbatelný vliv na to, jak člověk dokáže mluvit. Čtením nebo učením se zpaměti si rozšiřujeme hlavně svou pasivní slovní zásobu, která je pro samotné mluvení naprosto nepotřebná.

   Naučím se mluvit poslechem nebo sledováním televize?

Vysvětleme si to trochou teorie. Lidský mozek obsahuje 2 řečová centra.

Wernickeho - pro porozumění řeči.

Brocovo - pro vytváření řeči.

Bylo zjištěno, že lidé, jejichž Brocovo centrum bylo poškozeno (nádorem, úrazem...), začnou trpět poruchou verbálního projevu. Nedokáží vytvořit plynulou větu, správně artikulovat, vyjádřit se, zadrhávají nebo koktají. Zcela zachována však zůstala jejich schopnost rozumět mluvenému slovu nebo textu.

Rozumět a umět mluvit jsou tedy 2 odlišné a téměř nezávislé schopnosti našeho mozku. Jak víte, i malé dítě nejprve začne chápat jednotlivá slova a věty, aniž by je bylo schopno ještě několik měsíců nebo let samo vytvořit.

Poslechem mluveného slova, sledováním televize ale i čtením si procvičujeme převážně Wernickeho řečové centrm, nikoli Brocovo, které řeč vytváří.

Zamyslete se nad tím, proč děti, které velkou část dne tráví sledováním televize, mají tak žalostné vyjadřovací schopnosti.

  Před svými přáteli nebo rodinou mluvím výborně. Proč nedokážu stejně mluvit také před cizími nebo společensky významnějšími lidmi?

Jediný rozdíl mezi kontaktem s důvěrně známými lidmi a s těmi ostatními je v úrovni stresu (z hlediska neurologie).

Pokud váš mozek vyhodnotí situaci, ve které se nacházíte, jako nebezpečnou, spustí stresovou reakci. Jejím účelem je, zjednodušeně řečeno, připravit tělo na boj nebo útěk. Nezáleží na tom, jestli vám nějaké riziko skutečně hrozí. Důležité je, co si tu chvíli myslí váš mozek. O tom proč si to myslí a jak jej přesvědčit, že nemá pravdu se více dozvíte zde:Sociální fobie.

Při stresové reakci začne tělo vyplavovat do krevního oběhu tzv. stresové hormony (adrenalin, kortizol, noradrenalin, dopamin...). Jejich účelem je zvýšit aktivitu orgánů, které potřebujeme k přežití na úkor orgánů, které nám k přežití nepomohou. Zvýší se tedy srdeční rytmus a krevní tlak, svaly se tak více prokrví, aby byly lépe zásobeny energií. Naopak z nepotřebného trávicího ústrojí se začne krev odvádět. Díky tomu jsme schopni krátkodobě podávat mnohem vyšší fyzické výkony.

K podobné selekci dojde i v mozku. Evolučně nejstarší části zajišťující základní životní funkce (paleokortex, zadní mozek, míšní mozek...) začnou pracovat na plné obrátky, zatímco nejmladší část (neokortex-šedá kůra mozková) zajišťující intelektové funkce a paměť bude utlumena.

V důsledku toho nejsme schopni provádět činnosti, které bychom za normálních okolností hravě zvládli.

Představte si situaci, kdy nepozorně vběhnete na silnici a náhle spatříte, jak se na vás řítí auto. Čelíte naprosto reálnému ohrožení života. Stresová reakce vašeho mozku bude tak silná, že na poslední chvíli uskočíte a zachráníte si život. V tento moment a ještě několik sekund po něm je vaše šedá kůra mozková zcela vyřazena z činnosti a vy nejste schopni si vzpomenout na vaše jméno nebo provádět jednoduché matematické operace.

Teď si představte jinou situaci. Stojíte před publikem stovek neznámých lidí a televizních kamer. Vaším úkolem je všechny pobavit nějakou veselou historkou. Pokud nejste zkušený řečník nebo bavič, pravděpodobně vás zaplaví horko, rozbuší se vám srdce a roztřesou ruce. Tedy typická stresová reakce, kterou mozek spouští ve stavu ohrožení. Nebezpečí, jakému čelíte před publikem, je samozřejmě nesrovnatelně menší než v předchozím příkladu a menší bude i intenzita stresové reakce. Už nedojde k úplnému ochromení šedé kůry mozkové. Nebude problém se všem představit, říct, kde bydlíte nebo sečíst dvě čísla. Nicméně pobavit publikum, tak jak byste chtěli, se vám zřejmě nepodaří. Vaše vyprávění bude působit křečovitě a nezáživně. Troufnete si použít jen taková slova a slovní obraty, kterými jste si zcela jisti. Vaše aktivní slovní zásoba se zúží na 2000 nejzákladnějších výrazů, což k zajímavé a přesvědčivé řeči nemůže stačit.

Co je to aktivní slovní zásoba?

Aktivní slovní zásoba je databáze slov a slovních spojení, která dokážeme aktivně používat. V řeči umíme použít jen ta slova, ke kterým vedou silné spoje a nejlépe ve velkém počtu. Velikost aktivní slovní zásoby se odhaduje u běžného člověka na 4000 - 8000 výrazů. Pro zajímavost, aktivní slovní zásoba spisovatele Karla Čapka je odhadována na 25 tisíc výrazů.

Najít slovo v této databázi trvá jen několik desítek milisekund. Díky tomu jsme schopni používat tato slova v naší řeči.

Velikost aktivní slovní zásoby je určena tím, jak intenzivně a často ji používáme. Mozek udržuje při životě jen takové synapse (podobně jako svalová vlákna), které potřebujeme nebo-li ty, kterých denně využíváme. Pokud jste některé slovo nevyslovili několik měsíců, bude spojení s ním tak slabé, že si na něj během rozhovoru zcela jistě nevzpomenete.

Velikost aktivní slovní zásoby je určena tím, jak intenzivně a často ji používáme. Mozek udržuje při životě jen takové synapse (podobně jako svalová vlákna), které potřebujeme nebo-li ty, kterých denně využíváme. Pokud jste některé slovo nevyslovili několik měsíců, bude spojení s ním tak slabé, že si na něj během rozhovoru zcela jistě nevzpomenete.

Aktivní slovní zásobu může negativně ovlivnit také stres.

     Vliv stresu na naši schopnost mluvit si můžete představit jako déšť, který ochromí část dopravy. Polní bahnité cesty zůstanou zcela neprůjezdné, na okreskách bude potřeba výrazně zpomalit, ale po kvalitních dálnicích můžete pokračovat stále stotřicítkou.

Naučit se dobře mluvit i v nepříjemných situacích můžete dvěma způsoby, nejlépe kombinací obou:


1) Zbavit se úzkostí a fobií ze sociálních situací jejich nácvikem.

2) Rozšiřovat svou aktivní slovní zásobu. - Vyzkoušejte lekci zdarma.



Vyhrávejte diskuze

Vynikněte nad ostatními

Získejte sebevědomí

Konverzujte lépe

Buďte úspěšnější u zkoušek

Lépe vysvětlujte

Vydělávejte o trochu víc